|
Tato lokalita je osidlována již od doby bronzové. Dle pověsti tu nechal již v roce 971 Boleslav II. Pobožný postavit kostel sv. Matěje. Jedna pověst praví, že kníže zabloudil v lese a došel až do míst, kde za Dívčí války padli muži ze Ctiradovy družiny. Zjevil se mu tam statný, divoký medvěd střežící hroby Ctiradových bojovníků, ale zjevení sv. Matěje ho zachránilo. Jiná pověst zase hovoří o statném muži, který vylezl z křoví, zastřelil medvěda a sám se knížeti představil jako Matěj. Další pověst říká, že to nebyl divoký, nýbrž ochočený medvěd patřící chalupníku Matějovi. Kníže si to uvědomil až ve chvíli, kdy ho medvěd olízl a chtěl si s ním hrát. Jako vděk zde nechal kníže postavit kostel zasvěcený sv. Matějovi. Z nedostatku kapacity byl kostel v roce 1770 zbourán a v témže roce nahrazen novým, větším kostelem postaveným na náklady Františka Xavera Strahovského, rytíře ze Strakonice, probošta Metropolitní kapituly u sv. Václava. Roku 1771 byl kostel vysvěcen. Stavba ve stylu pozdního baroka tvoří dominantu celého okolí. Klenby mají tzv. české placky. Fasády jsou zdobené malými římsovými štíty trojúhelníkového tvaru. Hlavní oltář je rokokový s krásnými řezbami a bočními brankami. Visí nad ním obraz sv. Matěje z roku 1699 v rokokovém rámu s vyřezávanými anděly.
K farnosti sv. Matěje patří Dejvice, Lysolaje, Suchdol a Sedlec.
První pout' se u kostela sv. Matěje konala v již roce 1595, kdy papež Klement VIII. vyhlásil na žádost tehdejšího pražského probošta Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberka plnomocné odpustky pro poutníky do zdejšího kostela. Od této doby se rozvíjela tradice velkých svatomatějských poutí. K její proslulosti přispělo také to, že se jedná o první jarní pout' v Praze. Kvůli posunu charakteru této události od náboženského k ryze zábavnímu a také počtu zúčastněních, se stánky a pouťové atrakce musely přesunout na dnešní Vítězné náměstí. Podruhé se tato forma jarní zábavy stěhovala v roce 1964 kvůli výstavbě budov ČVUT do tehdejšího Parku kultury a oddechu Julia Fučíka. Původní svatomatějská pout' se slaví 14. května.
Zřícenina z roku 1650 se nachází na ostrohu levé strany Vltavy v pražských Dejvicích, nad Podbabou, na kopci nesoucí název Na Babě. Kopec Na Babě byl podle archeologických průzkumů ze 20. století osidlován již v 15. století. V roce 1622 byla na kopci založena novoměstským měšťanem Jindřichem Žežule vinice. Roku 1650 zde nechal Servác Engel postavit letohrádek spolu s viničním lisem. Vinici se říkalo také Čechorodka podle děkana metropolitní kapituly u sv. Víta, Tomáše Pešiny z Čechorodu nebo Děkanka. V 18. století byl letohrádek mírně poničen bavorskými a francouzskými vojsky. V roce 1748 byl pozemek koupen a připojen k šáreckému hospodářství. Téměř o 110 let později byla zřícenina letohrádku romanticky opravena jako napodobenina hradní zříceniny. Stavba je volně přístupná a v noci je osvětlena.
Divoká Šárka je přírodní rezervace, která se rozprostírá na skalnatých úbočích Šáreckého potoka, mezi soutěskou Džbán a Čertovým mlýnem a na stepích nad ním. Na území rezervace se nachází mnoho rozličných živočišných druhů, vzácných druhů hmyzu a měkkýšů. V soutěsce Džbán je mnoho ryb, obojživelníků, savců a více než 80 druhů ptáků.
|
|
|
